1 Co znamená pojem „rodičovská odpovědnost“ v praxi? Jaká jsou práva a povinnosti osoby s rodičovskou odpovědností?
Podle slovenského zákona č. 36/2005 Sb. o rodině a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o rodině“) a příslušné judikatury zahrnuje rodičovská odpovědnost (tedy rodičovská práva a povinnosti péče o dítě) zejména výkon péče o dítě, jeho vyživovací povinnost, zastupování a správu majetku dítěte.
2 Kdo obvykle nese rodičovskou odpovědnost vůči nezletilému?
Rodiče sdílejí rodičovská práva a povinnosti vůči dítěti bez ohledu na to, zda se dítě narodilo v manželství, či mimo něj, a zda manželé žijí společně, či nikoliv (jsou sezdáni, odloučeni či rozvedeni).
Rodiče mohou být ze závažných důvodů zbaveni svých rodičovských práv a povinností (popřípadě může být výkon jejich rodičovských práv a povinností omezen) rozhodnutím soudu v souladu s ustanovením § 38 odst. 4 zákona o rodině.
Soud může přiznat výkon rodičovských práv a povinností nezletilému rodiči staršímu 16 let za účelem zajištění osobní péče o nezletilé dítě, a to za podmínek stanovených v § 29 zákona o rodině.
3 Pokud rodiče nejsou způsobilí nebo si nepřejí nést rodičovskou odpovědnost vůči svým dětem, je možné místo nich jmenovat jinou osobu?
Ano. Jestliže rodiče nezletilého dítěte nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, byl pozastaven výkon jejich rodičovských práv a povinností, byli zbaveni rodičovských práv a povinností nebo zemřeli, ustanoví soud nezletilému dítěti poručníka, který bude zabezpečovat jeho výchovu, zastupovat ho a spravovat jeho majetek.
4 Jestliže jsou rodiče rozvedeni nebo žijí odděleně, jak se stanoví rodičovská odpovědnost pro budoucnost?
Soud musí rozhodnout o způsobu rozdělení a výkonu rodičovských práv a povinností (i v případě, že oba rodiče vykonávají rodičovská práva a povinnosti i nadále společně), popřípadě potvrdí dohodu rodičů.
Podle § 36 odst. 1 zákona o rodině se „rodiče nezletilého dítěte, kteří nežijí společně, mohou kdykoli dohodnout na úpravě výkonu svých rodičovských práv a povinností. Pokud k dohodě nedojde, může soud výkon rodičovských práv a povinností upravit i bez návrhu a zejména určit, kterému z rodičů svěří nezletilé dítě do péče. Ustanovení §24, §25 a §26 se použijí obdobně.“
5 Jestliže se rodiče dohodnou na otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké náležitosti musí splnit, aby tato dohoda byla právně závazná?
Dohoda rodičů o způsobu výkonu jejich rodičovských práv a povinností musí být schválena soudem.
6 Jestliže se rodiče nedohodnou o otázkách rodičovské odpovědnosti, jaké jsou alternativní prostředky pro vyřešení sporu bez účasti soudu?
Mimosoudně je spor možné řešit prostřednictvím mediace podle zákona č. 420/2004 Sb. o mediaci. Tento zákon se vztahuje i na spory vyplývajících ze vztahů upravených zákonem o rodině. Mediace je mimosoudní způsob řešení sporů, v jehož rámci zúčastněné strany za pomoci mediátora řeší spor plynoucí z jejich smluvního nebo jiného právního vztahu. Dohoda, kterou manželé v rámci mediačního řízení dosáhnou, musí být učiněna písemně a pro zúčastněné strany je závazná.
7 Jestliže se rodiče obrátí na soud, o jakých otázkách týkajících se nezletilého může soud rozhodnout?
V zásadě může soud rozhodnout o jakékoliv otázce, s výjimkou svěření dítěte do výlučné péče některému z rodičů. Jen jednomu z rodičů může být dítě svěřeno do péče pouze v případě, že druhý rodič byl zbaven výkonu rodičovských práv a povinností. Obvykle soud rozhodne o tom, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do osobní péče, který z rodičů bude dítě zastupovat a který bude spravovat jeho majetek. Rozhodne rovněž o tom, jak bude rodič, kterému dítě nebylo svěřeno do osobní péče, přispívat na jeho výživu, nebo potvrdí dohodu rodičů ohledně stanovení výživného.
8 Jestliže soud rozhodne o svěření dítěte do péče výlučně jednomu z rodičů, znamená to, že tento rodič může rozhodovat o všem, co se tohoto dítěte týká, aniž by to musel konzultovat s druhým rodičem?
Pojem „rodičovská péče“ nelze v kontextu slovenského rodinného práva přeložit jednoznačně. Slovenské rodinné právo zná pojem „rodičovská práva a povinnosti“, která mají vždy oba rodiče společně (takže nikdy nemůže nastat „výhradní péče“ s výjimkou případů, kdy jeden z rodičů zemře, nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo je zbaven rodičovské odpovědnosti). Toto je třeba odlišit od svěření dítěte do „osobní péče“. Bylo-li dítě svěřeno do osobní péče pouze jednoho z rodičů, může tento rodič rozhodovat ve všech rutinních otázkách každodenního života dítěte, aniž by k tomu potřeboval souhlas druhého rodiče; ke všem důležitým rozhodnutím týkajícím se výkonu rodičovských práv a povinností (správa majetku dítěte, přestěhování dítěte do zahraničí, státní občanství, udělení souhlasu s poskytnutím zdravotní péče, příprava na budoucí zaměstnání) je však souhlas druhého rodiče nezbytný. Pokud se rodiče nedohodnou, rozhodne na návrh některého z nich soud.
9 Jestliže soud rozhodne o společné péči rodičů, co to v praxi znamená?
Soud může dítě svěřit do střídavé osobní péče obou rodičů, jestliže jsou oba způsobilí dítě vychovávat, mají zájem o dítě osobně pečovat, je-li takové opatření v zájmu dítěte a umožní-li to lépe zajišťovat jeho potřeby. Jestliže se alespoň jeden z rodičů vysloví pro střídavou osobní péči, je soud povinen zkoumat, zda je taková péče v zájmu dítěte.
Viz odpovědi na všechny předchozí otázky, zejména odpověď na otázku č. 8.
10 Na jaký soud nebo úřad je třeba se obrátit s žalobou přiznání o rodičovské odpovědnosti? Jaké náležitosti je nutno dodržet a jaké dokumenty je třeba předložit?
Soudem příslušným pro podávání návrhů ve věci rodičovských práv a povinností je okresní nebo městský soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště. Není třeba splnit žádné formální požadavky, ani dokládat žádné listiny, protože jde o řízení, které soud může zahájit i bez návrhu. Předkládání listin závisí na obsahu návrhu; obvykle je třeba přiložit rodný list dítěte.
11 Jaké řízení se v těchto případech používá? Existuje zrychlené řízení?
Řízení je zrychlené a méně formální. Lze nařídit předběžné opatření, které představuje naléhavé řízení.
12 Mohu získat právní pomoc na pokrytí nákladů řízení?
Všechna řízení ve věcech úpravy rodičovských práv a povinností jsou osvobozena od soudních poplatků. Systém právní pomoci na Slovensku se v současnosti omezuje na osvobození od soudních poplatků a na bezplatné ustavení právního zástupce. Vzhledem k nesporné povaze řízení ve věcech rodičovských práv a povinností není zastoupení advokátem obvyklé. Pokud jsou nicméně splněny zákonné podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud i bez návrhu bezplatně ustavit právního zástupce, včetně advokáta, jestliže dospěje k závěru, že právní zastoupení je pro účinnou ochranu zájmů účastníka řízení nezbytné.
Účastníky, kteří zažádají o ustavení advokáta a kteří splňují podmínky stanovené pro osvobození od soudních poplatků, odkáže soud na Centrum právní pomoci (Centrum právnej pomoci). Soud účastníky o této možnosti poučí. Soud může účastníka zcela nebo zčásti osvobodit od soudních poplatků, jestliže je to odůvodněno okolnostmi případu a jestliže toho účastník nevyužívá svévolně nebo v případech, kdy zjevně nemá naději na úspěch či tak postupuje za účelem maření výkonu spravedlnosti. Pokud soud nerozhodne jinak, uplatní se rozhodnutí o osvobození na celé řízení a má zpětnou účinnost. Poplatky uhrazené před přijetím rozhodnutí o osvobození se však nevracejí.
Systém poskytování právní pomoci a zabezpečení jejího poskytovaní Centrem právní pomoci pro fyzické osoby, které v důsledku své materiální nouze nemohou využívat právní služby na řádné uplatnění a ochranu svých práv, jakož i rozsah jejího poskytování upravuje zákon č. 327/2005 Sb., o poskytovaní právní pomoci osobám v materiální nouzi.
13 Je možno se odvolat proti rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti?
Ano, proti rozhodnutí ve věcech rodičovských práv a povinností je možné se odvolat.
14 V určitých případech může být nezbytné obrátit se na soud, aby rozhodnutí ohledně rodičovské odpovědnosti vymohl. Jaký postup se v těchto případech použije?
Místně příslušným soudem pro výkon rozhodnutí ve věcech nezletilých dětí je soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště určené na základě dohody rodičů nebo jiným zákonným způsobem. Postup, který se při výkonu rozhodnutí uplatní, se řídí zákonem č. 161/2015 Sb. o občanský soudní řád pro nesporná řízení (Civilný mimosporový poriadok). Podrobnosti o výkonu rozhodnutí ve věcech nezletilých jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 207/2016 Sb., která se rovněž vztahuje na výkon cizích rozhodnutí.
15 Co bych měl učinit, aby bylo rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, které bylo vydáno soudem v jiném členském státě, uznáno a vykonáno v tomto členském státě?
Soudní rozhodnutí, která se týkají rodičovských práv a povinností a která byla vydána soudy jiných členských států, jsou ve Slovenské republice uznána a vykonána, aniž by bylo požadované zvláštní řízení, tedy bez jejich prohlášení za vykonatelné (čl. 21 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti („nařízení Brusel IIa“) nebo článek 30 nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí („nařízení Brusel IIb“).
Zainteresovaná osoba však podat návrh na prohlášení rozhodnutí ve věcech rodičovských práv a povinností vydaného v jiném členském státě za vykonatelné (podle nařízení Brusel IIa) nebo rozhodnutí, že neexistují důvody pro odepření uznání (podle nařízení Brusel IIb).
Návrh na prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí se podává k okresnímu nebo městskému soudu, v jehož obvodu má dítě obvyklé bydliště ve, a pokud takový soud neexistuje, pokud dítě nemá bydliště ve Slovenské republice, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Pokud takový soud neexistuje, je pro řízení příslušný městský soud Bratislava II.
16 Na který soud v tomto členském státě bych se měl obrátit, chci-li napadnout uznání a výkon rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti, které bylo vydáno soudem v jiném členském státě? Jaký postup se v těchto případech použije?
K podání návrhu na uznání rozhodnutí, návrhu na odepření uznání, nebo návrhu na vydání rozhodnutí, že neexistují důvody pro odepření uznání ve věcech rodičovské odpovědnosti je příslušný okresní nebo městský soud v místě bydliště dítěte, nebo nemá-li dítě bydliště ve Slovenské republice, je příslušný soud, v jehož obvodu se zdržuje. Pokud takový soud neexistuje, je pro řízení příslušný městský soud Bratislava II.
17 Jaké právo použije soud v řízení o rodičovské zodpovědnosti, jestliže dítě nebo strany nežijí v tomto členském státě nebo mají různou státní příslušnost?
Jestliže dítě na Slovensku nezdržuje, avšak má zde svůj obvyklý pobyt, popřípadě nežijí-li rodiče dítěte na Slovensku nebo jsou-li občany jiných států, ustanovení slovenského práva se uplatní v souladu s Haagskou úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (oznámení. č. 344/2002 Sb.) (kapitola III úmluvy).
Kromě Haagské úmluvy z roku 1996 je Slovenská republika vázána řadou bilaterálních smluv, které obsahují ustanovení o rozhodném právu, přičemž tato ustanovení mají v řízeních ve věcech rodičovských práv a povinností přednost před ustanoveními zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním. Jedná se o následující dohody:
Bulharsko: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Sofie, 25. listopadu 1976, vyhláška č. 3/1978 Sb.)
Chorvatsko, Slovinsko: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20. ledna 1964, vyhláška č. 207/1964 Sb.)
Maďarsko: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bratislava, 28. března 1989, sdělení. č. 63/1990 Sb.)
Polsko: Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních (Varšava, 21. prosince 1987, vyhláška č. 42/1989 Sb.)
Rumunsko: Smlouva mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 25. října 1958, vyhláška č. 31/1959 Sb.)
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.